THE ROZLADĚN – SVĚT JE MEDVÍDEK PÚ

Čas od času si uděláme radost. Radost si uděláme pomníkem pro nějakou oblíbenou kapelu, bylo tomu naposledy třeba u brněnských Hrozně, ti u nás vydali desku Už není čas a hudební komentátoři se pak mohli přetrhnout v superlativech na polozapomenutou kapelu, která snad i díky tomuto nosiči opět začala obrážet pódia malých i větších akcí a jak tomu bývá v pohádkách, zběhli k Indies :-).
Podobná situace nastala před nedávnem, kdy se k devatenáctému Krákoru podařilo (konečně) dokončit bilanční desku kapely The Rozladěn, nazvanou podle jedné z písní Svět je medvídek Pú. Deska je současně jakýmsi debutem a současně bilančním počinem, obsahuje totiž průřez mnohaletou tvorbou kapely (The Rozladěn vznikli již v roce 1989). A deska je vyvedena opravdu výpravně. V kolážovitém bookletu nechybí dobové fotografie, články z dobového tisku, texty zajisté… Vše uzavřeno v luxusním digipacku sešponovaném do igelitového kondomu…

 

THE ROZLADĚN – Svět je medvídek Pú

The Rozladěn - Svět je medvídek Pú (Ears&Wind Records 2017) Novohradské hory. Vysoká, Kraví a Kuní. Chcete-li Hochwald, Steinberg a Schreiberberg. Totiž Sudety. Nesprávně. Spíše Unter Böhmerwald. Léto 1989. Železná opona („…samý drát tu čouhá z krajiny, už z drátů jsou i jitroclele…“) a pohraniční stráž. ROZLADĚN. Logicky. Akustická kytara za peníze z bramborové brigády. Bicí nástroje na základě Hledání domu holubího. Film. Duo Bittová – Fajt. Inspirace. Naštěstí ale i akordeon a sestra bubeníka. Školačka. Později Šulda na saxofon, housle a nakonec basovou kytaru. Také Dodík. Básník ze Žofína. Flétna a poté saxofon. Terasa hotelu Hojná Voda. Začátek. Pardubická zelená pakárna. Září 1989 až květen 1991. Deklamátor textů a hlavní protagonista. Snad… I tak činnost. Opušťák a dovolenka. První Rock-session v Horní Stropnici, Sezimovo Ústí U Skřivana, Starý Pelhřimov a také poprvé U Kůrků na Zbuzanech v Jindřichově Hradci. Na jaře 1991. 17. 11. 1991, táborský kulturák a dva roky od revoluce. Akce. Seznámení se s tehdejší zpěvačkou Půlnoci a díky tomu i pozdějšímu telefonátu s Mejlou hraní v ČB s výše uvedenými. To již pomalu nastupuje Sníža. Populární jindřichohradecká mánička. Na jaře 1992 tak i zvuk elektrické kytary. Domácí kapela a Fiction na Vltavě v ČB, Borát v Praze, Lipnice 1994 na základě toho Borátu. Pořád to takto jede dál až do počátku roku 1996. Totiž konec Šuldy. Nastupuje první bratranec. Šoumen Čajan. Instrumentalista. Zprvu basa, později na ni za něj Břehouš a dotyčný na elektrickou kytaru. Sólově. Také Fous. Performer houslista. Jeho tehdejší zjev přivedl ostatní ke shodě. „Nemusí na nic hrát, stačí, že je…“ A tančí. Velice excentricky. Demo „…slova od léta“ na tvrzi Žumberk. Demo měsíce v Rock & Popu. Hosty u Týna nad Vltavou. Narozeniny Standy Vandy. Třináctej mlat v Pelhřimově. Kaydy. Plešovice, Frymburk a také Rockové Stromovky, Sokolovna a Beat maratony v krajské metropoli. První Beat maraton soutěžní, druhý coby hosté. Mezitím studiová nahrávka ve studiu Villa Trans a opět Týn nad Vltavou. Lukáš Hvězda. Konečně těhotná akordeonistka. Náhrada v podobě žáka studenta ZUŠ v Českém Krumlově. Ondřej. „Ondra syn a Sníža otec“ (věkový rozdíl)… Magorovo Vydří. 1998 i 1999. Rock pro Zelený tulipán v Praze Na Cibulce. Maťa. Také ale třeba i Boskovice. Nejdál. Přelomový rok 2000. Usazený hlavní protagonista. Svatba, syn. Bez stromu a domu. Zato tvrz… Konec Jirky Čajana realizujícího se jinak. Převážně zábavově a za peníze. Tři na tři… Následujícího roku nemoc bubeníka a bohužel za další rok i jeho smrt. Kostra v zemi, duše v nebi. Prvotní obnovení. Vzpomínka. Plešovice 2002. Za bubny Jack. Opět Jindřichův Hradec. Za akordeonem Janina. Takto ještě jednou v roce 2005. Žofín a Frymburk. Další vzpomínka na drumera v listopadu 2012. Po deseti letech. Instrumentálně a akusticky. Akordeon, violoncello a housle. Totiž Pepa syn i další bratranec. Vladimír. Snaha po obnově ze strany Šuldy. Zprvu hodně dlouho teoretická. Pak již ale Hranice u Nových Hradů v dubnu 2014. O dva roky později intenzivní zkoušení v Horním Skrýchově. Jindřichohradecká sekce. Sníža a Jack. Manželská sekce Janina a Šulda. Bratranec Vladimír a jeho housle. Deklamace textu. Oska. ROZLADĚN. Majáles v ČB, Řepice 2016, Pelhřimovský Sklep a nakonec i U Kůrků na Zbuzanech. A jindřichohradecké publikum nezapomnělo a má pořád rádo! A jak to bude dál? 2017 – MC Fabrika v ČB, Fido, CD, Krákor. Snad…

(úvodní slovo v bookletu desky Svět je medvídek Pú)

The Rozladěn křtí desku Svět je medvídek Pú. Krákor 2017. Foto Vladimír Sabo

The Rozladěn vedle originální hudby s kvílející harmonikou a vlastních textů, hojně čerpají z per svých oblíbenců. Především v jejich tvorbě najdeme zhudebněného Bondyho, ale i Jirousouvou, nebo Kremličku a další. Tak něco na ukázku:

KDYŽ
(Roman Josefík)

Když slzy jsou bránou zapomnění
když ruce se proplétají v stínová kola
když vzpomínka na tebe i zem kolem nás je holá
když větrem větve zlámané se na nás dívají shora
když touha za noci neustále mě k Tobě volá
když kovář na kovadlině ková a maličký se chová
když nemám odvahu oslovit Tě znova
když zbyla mi jen vidina snová
vidina snová
vidina snová
vidina snová

(Pustit skladbu:)

 

ČERNÁ PANÍ
(Egon Bondy)

Větrů vání
jarní tání
Paní Meluzíny lkaní
volání
a unikání
mlhou na severní pláni
pláče zdání
uvadání
květin nerozvitých ani
vůně snů
a usínání
tak zněl hlas
té Černé paní

(Pustit skladbu:)


The Rozladěn
Svět je medvídek Pú

Katalogové číslo: SPL 078-2
Vyšlo v roce 2017, formát: CD, digipack+booklet 12 stran, limitovaná řada 300ks, Ears & Wind Records
K dostání na www.drevenacikada.cz