Neuvěřitelných 31 let čekala brněnská formace Hrozně na svoje první album. Pravda, její existence sice byla nejdříve na šest a podruhé dokonce na deset roků přerušena, ale stejně.
Na oficiální debut měla rozhodné z čeho vybírat: natočila na něj jak některé věci vzniklé už na sklonku osmdesátých let (Beat Patrný, Kadrovaci, Kdo se boji, Nervózní člověk, Kolotoč) a v době prvního cornebacku 1997-99 (Satori, Splašené sny), tak skladby novější či úpině nové. Tvoří však – pro znalce této sku-piny zcela nepřekvapivě – absolutně soudržný celek, protože jak sami Hrozně tikají v bookletu, „hrají pořád tu stejnou písničku“. Rozumějte naprosto ojedinělý, těžko ke komukoliv jinému pripodobnitelný alternativní (folk) rock, postavený na častých repetitivnich, minimalismem ovlivněných figurách a na netradičním zvuku (baskytara, bicí, metalofon a akordeon; místo bubnů tu a tam saxo-(on). Strhující dojem korunují neméně jedinečné texty piné poetických metafor i zneklidňujících obrazů: „Kdo se boji, af nechodí sám po světě. číhají tam šelmy, číhají tam lidé, rezavé úlisné lišky podŠité…“ Skvělá deska!
PETR KORÁL
(Rock & Pop, 8/2013)
Už není čas
EARS & WIND RECORDS
50:16
ALTERNATIVA