Robert Král – Zastávka Krematorium
Předkládaný svazek je souborem pěti humorných divadelní her (Prachy potom, Humaníci, Zastávka Krematorium, Komáři útočí, Slunce svítí i v noci) režiséra, principála, krotitele, Vodnáře napříč a světského z Divadla Napříč Roberta Krále, jinak absolventa filmové režie FAMU v Praze a informatiky FI MU v Brně.
S obálkou Tomáše Staudka a fotografiemi z archivu divadla Napříč.
V listopadu 2026 vydává nakladatelství Ears & Wind Records jako 1. svazek edice Forbína.
188 stran formátu 13,2 × 17,8 cm na kvalitním papíře.
Cena CZK 250.
Ukázka:
Předkus
Ctěný čtenáři,
žasnu, že jsi otevřel knihu z třetího oddělení literatury. Není to poezie, není to próza, je to drama. I když většinou komediální. Lépe řečeno, najdeš tu výběr z mých dramatických kusů různých žánrů za posledních dvacet let. Je to forma, kterou běžní lidé příliš nečtou. Většinou jsou dramatické texty chápány jako holá kostra, jež obživne až díky hercům na jevišti. Ale ty jsi výjimečný a dokážeš zapojit svou představivost, aniž bych ti musel zdlouhavě vysvětlovat, co si kdo pomyslel, když něco řekl, nebo ti detailně líčit, jak vypadal klobouk vedlejší postavy. Díky takové úspornosti se do knihy vejde i více kusů. Za odměnu, že se pustíš do nezvyklého čtení, ti rovnou prozradím to, na co se mě známí ptají nejčastěji: jak ty hry vznikly?
Několikrát mě napadlo, že bych mohl vyloupit banku, abych získal peníze na film, ale netroufl jsem si to zrealizovat. S rozmachem sociálních sítí jsem navíc pozoroval, že slavnými cerebritami se stávají i učinění blbečci. Tyto dvě myšlenky vyústily ve hru Prachy potom (s alternativním názvem Cerebrity). Začal jsem ji psát v roce 2018 a poslední úpravy dodělal až v roce 2025, přičemž jsem příslušný soubor zeditoval během třiačtyřiceti různých večerů.
K Vánocům 2019 mi skorotchýně nadělila Harariho populárně-naučnou knihu Sapiens. Když jsem pochopil, že nejde o kreacionistickou propagandu, pojal jsem záměr napsat postapokalyptickou hru o neandrtálcích a dopadech umělé inteligence na lidstvo. Jenže jsem se s tím strašně natrápil. Až jsem si jednoho večera od tématu trochu odpočinul a zamyslel se, co se stane, když se bytosti vybavené umělou inteligencí začnou nudit. Pak už poměrně rychle vznikla komediální sci-fi Humaníci alias Pár parseků. (Neandrtálci stále na kreaci čekají – alespoň u mě.)
Kniha Teorie memů Susan Blackmoreové mě zase přivedla nejprve k vytvoření středometrážního mystifikačního dokumentu Memplex z roku 2005. Spolu se zprávou o rozšíření malarických komárů na našem území nás pak na letní divadelní dílně Napříč.cz pobídla k vytvoření představení Komáři útočí formou řízené improvizace (dnes by se to shrnulo pod devised theatre). Text jsem pak ještě zredigoval.
Někdy v letech 2008-9 jsme se nadchli představou, že uděláme divadelní představení v jedoucí šalině, což jsme záhy z praktických důvodů pozměnili na autobus. Netradiční (site-specific) prostor přímo určoval místo děje, inspiroval mě ke zpracování motivu čtení myšlenek při jízdě a diktoval specifickou formu na pomezí divadla, rozhlasové hry a imerzivního zážitku. Morbidně romantický text Autobus splněných přání byl opravdu realizován v brněnské MHD v rámci projektu Cooltourbus a s mírnými úpravami ho najdeš dále pod názvem Zastávka Krematorium.
V letech 2015–2017 vznikla poetická miniatura Slunce svítí i v noci. Už si nejsem jistý, co bylo inspirací – myslím, že září na Vranovské přehradě.
Děkuji kumpánům z Napříč.cz za inscenační spolupráci, Honzovi Bartoňovi za vydavatelskou péči, Tomu Staudkovi za obálku, Eriku Danielovi za sazbu a ženě i rodině za jsoucno.
Přeji příjemné čtení a možná i hraní.Robert Král
TENTO I MNOHÉ DALŠÍ TITULY NEJVÝHODNĚJI POŘÍDÍTE Z PRVNÍ RUKY
V NAŠEM (NEJEN INTERNETOVÉM) KŠEFTU DŘEVĚNÁ CIKÁDA
PUB