Osmý ročník vzpomínkového festivalu / Vyhlášení ceny Petra Bohunovského
Pátek 11. ledna 2019, BRNO – BAJKAZYL, Dornych 420/2

Pavel Ambrož vulgo Homér patřil mezi hlavní postavy brněnského normalizačního undergroundu. Pro brněnskou scénu byl ikonou a někdy jej přirovnávali k Ivanu Martinu Jirousovi. Na různých hudebních akcích a také ve vyhlášených brněnských hospodách, kde se tehdy scházela tzv. nepřizpůsobivá mládež a umělci, se seznámil s brněnskými máničkami. Homér byl známý svým nezřízeným pitím a exhibicionistickými vystoupeními na veřejnosti. Jeho opilecké eskapády nejednou končily na stanici Veřejné bezpečnosti. Hlavně ale proslul jako autor smutně syrových básní a hudebních textů. Básně, jež se těšily nemalé pozornosti jeho okolí, psal od svých patnácti let, ale během normalizačního období nemohly být vydány a často se proto mezi známými půjčovaly a opisovaly. Své básně šířil (a to i po revoluci) formou samizdatu – většinou je rozdával náhodným kolemjdoucím či spíše spolustolovníkům. Působil jako textař undergroundových skupin Lambertův psychometr (1982), Idiot Crusoe (1992–2009), Já jsem poznal (2009–2011). Hudební texty a básně psal srozumitelně, prostými čtyřveršími, proto také oslovovaly tolik posluchačů. I když mohou Homérovy básně někomu připadat naivní, dovedly svou jednoduchostí vyjádřit hloubku lidského života, jeho radosti i strasti. Kromě škopku miloval kočky – ta jeho se jmenovala Petty podle slavné punkové zpěvačky a básnířky Patti Smith.ročník vzpomínkového festivalu

Petr Bohunovský, člověk mimořádný a nenápadný, zvláštním způsobem řádný, ač v jádru pořádný furiant, tichý a klidný, neprosazoval se, pracoval, mlčky miloval, organizoval jedinečné Československé večery ve své legendární hospodě Na Neklance, nikdy už mi nepoví, jak to skutečně bylo s tou fotografií mrtvého Martina Jirouse, nikdy jsem o tom nikomu neříkal, taky nevím, zda on to někdy někomu řekl, ale nedlouho po Martinově smrti, když jsem byl v Praze, mi Petr (který nebyl věru žádný fantasta) říká: „udělal jsem dost hroznou věc, já jsem si Magora vyfotil do mobilu, jak klečí mrtvý u postele, v krvi, měl jsem z toho špatný pocit, v noci mi zvoní mobil, někdo volá z neznámého čísla, zvedám, nikdo se neozval, po chvilce se dívám – a ta fotka s Magorem mi z mobilu zmizela…“ víc jsme o tom nemluvili, mlčí Petr B., pro tento svět už jednou provždy, poslední dobou (zvláště když si oblékl – dost výjimečně – padnoucí oblek s bílou košilí s knoflíčky) mi připomínal Seana Conneryho, ostře řezaného, přitom vnitřně rozevlátě snícího Kelta, vidím, že i před šesti lety jsem vlastně na toto téma psal, vkládám, jak jsem si umanul, a do Věčnosti zdravím jednoho z dalších přátel, kteří již „vědí“ – j. e. f. (blog)

20:00 Česnekový glocny
Tradiční homérovský křest revue Dno č. 29, spojený s česnekovou deklamací Luboše Vlacha za doprovodu Radima Babáka

21:00 Záděra a spol.
Crossover-hardcore z Brna. Kapela kolem Honzy LamraJaroslav Záděra (flašinet, zpěv) a Tomáš Urbánek (tahací harmonika, zpěv), to jsou Děti kapitána Morgana v ořezaném složení, zhudebňující texty Pavla „Homéra“ Ambrože a Milana Kozelky.

22:15 Sibérija
Hudební kouzelníci z dalekého severu přivezou svou ukázku zimy k nám na jih. Zahrají zejména z poslední desky „V noře bydlí zima“.

23:30 ať se snaží ona
Alternative-indie kapela z Brna a částečně Prahy po dvou úspěšných vystoupení na věhlasném festivalu Krákor zavítá i do brněnské klubové scény.

Během večera bude vyhlášena Cena Petra Bohunovského, Laudatio pronese Pavel Šuhájek.