Od čtvrtka 16. října do soboty 18. října bude hluboko v zemi, v brněnském klubu Brooklyn probíhat festival poesie (nejen) Potulný dělník. Během tří dní nezávislého  festivalu založeného v roce 2000 básníkem J. E. Fričem budou uvedeny na svět nové knižní tituly nakladateltví Vetus Via a Ears&Wind Records a dvanácté číslo samonákladem vydaného almanachu UM pakultury. Knihy bude možno zakoupit na místě, stejně jako objednat prostřednictvím Dřevěné cikády.

 

IVAN MARTIN JIROUS
Magorova vanitas
(Vetus Via, 2014, 120 stran, 2. vydání)

V časovém odstupu celých patnácti let vychází druhé vydání knihy Magorova vanitas, a to právě v roce autorových nedožitých sedmdesátých narozenin. Z poznámky k této edici uvádíme: „V souvislosti s druhým vydáním Magorovy vanitas je dlužno upozornit na záslužnou práci editora Martina Machovce a jeho pečlivou přípravu souborných vydání básnického díla Ivana Martina Jirouse, Magorova summa (Torst, Praha 1998) a téhož názvu druhého, rozšířeného vydání (Torst, Praha 2007). Jak editor v komentáři k 2. vydání Magorovy summy v souvislosti se sbírkou Magorova vanitas upozorňuje, „jde o sbírku, již autor nově vytvořil v roce 1999 z textů převážně z let 1998-1999. Do této sbírky zařadil však autor též čtyři texty, které byly již dříve otištěny v 1. vydání MS“. Jde o texty Zlatý skarabeus, Mouchy mouchy mouchy, Marginálie k českoněmecké deklaraci a Šedé a fialové jsou lesy na obzoru. Z pietních důvodů, s ohledem na nezapomenutelné chvíle strávené v brněnských non-stop barech, při kterých jsme sbírku Magorova vanitas s autorem připravovali, dovoluji si tuto básníkovu knihu dát čtenářům k dispozici v onom původním znění… V ostatním ovšem rád poukazuji na zmíněné komentáře M. Machovce…
(JEF)

 

JAROSLAV ERIK FRIČ
Jsi orkneyské víno a jiné básně
(Ears&Wind Records, 2014, 62 stran]

v totalitních dobách číšník, hospodský, vydavatel samizdatů, jeden ze zakladatelů bytového divadla Šlépěj v okně, po r. 1989 iniciuje vznik několika nakladatelství, výtvarných, poetických a hudebních projektů, od r. 1999 organizuje festivaly poesie, propojené s hudbou a výtvarným uměním, benefice na podporu postižených nejrůznějšího druhu, nějaký čas vydává vlastní časopis Potulný dělník, s přáteli pak dlouhodobě revue BOX, od r. 2003 pracuje na projektu Potulné akademie a múzických večerů Uši a Vítr (je redaktorem měsíčníku téhož jména), v roce 2006 zakládá obecně prospěšnou společnost Christiania („pro podporu kultury, národní paměti a menšin“), pro niž dodnes pracuje, od téhož roku vystupuje jako pouliční hráč, od r. 2007 publikuje blogové zápisy a recenze na internetu, v r. 2011 zahajuje vydávání poutních novin Provodov, doposud vydal dvě knihy básní a tři CD čtení s různými hudebníky, vytvořil tři scénáře pro rozhlas, žije v Brně.
Souborná sbírka básní (1996-2010) nese název Jsi orkneyské víno, stejně jako deska kterou v roce 2004 natočil s kapelou Čvachtavý lachtan. Jedná se o třetí autorovu sbírku vydávanou po takřka dvaceti létech a časově navazující na rozebrané tituly Kolotoče bílé hlasy (1986-1992) a Houpací kůň šera a jiné básně (1993-1995).

 

HYNKEK PASEKA
Skandál v pátém patře
(Vetus Via, 2014, 64 stran)

Hynek Paseka se narodil roku 1982 v Brně, kde také vystudoval na knihkupce. Po té absolvoval několik pokusů o další studium, vesměs neúspěšně, jako bezdomovec žil nějaký čas v Německu, jako squatter ve Španělsku, pracoval jako kamelot a živil se různou příležitostnou prací, což činí dodnes. Hodně času věnuje cestování, při němž se čas od času nevyhne ani třeba izraelskému vězení nebo pobytu v blázinci v Pyrenejích. Předkládaný soubor básní je výborem tvorby z let 2000 až 2014, který autor pořídil s básníkem-přítelem Pavlem Šuhájkem. Hynek Paseka je poeta natus, který traktuje svůj životaběh lapidární básnickou zkratkou, s hlubokým cítěním pro nepevnost postavení člověka ve světě, osob blízkých, jakož i sebe sama. „Můj obličej je němý / sám snídám svoje slova / vzteklé feny ta havěť / běsní mezi řádky // už nedržím vodítko / to já jsem přivázaný / na pokraji dechu // přeji si chladnokrevně odejít / se zlámanými žebry / pod čarou // odepnout kůži a běžet / do hřmící náruče…“ (* * *) Obrazy jeho básní jsou často jemně a nenápadně nasvětlovány vzdálenými žíhanými záblesky odcházející (či přicházející?) bouřky: „Železná procházka / na stavbách betonu / rudé světlo blikající // jako by ticho bylo prázdné“ (* * *)

 

UM PAKULTURY
Číslo 12
(vyšlo samonákladem, 2014, 84 stran)

Sborník básnických autorských textů, tentokrát převážně s erotickou tematikou. Ilustroval Ferda Ferebauer.
Aleš Klíma, David Lázeňský, František Parožek, Hynek Ozzy Paseka, Iveta Woffová, Ivosh Krejzek, Jan Lamram, Jana Orlová, Jaroslav Stančík, Jiří Kačur, Kateřina Benešová, Kristián Čura, Lenka Hajdučková, Luboš Vlach, Marie Čmelíková, Michael Bártek, Miky Marusjak, Mína, Miroslav Václavek, Mongol, Nikola Mucha, P. Formš, Pavel Šuhájek, Petr Pustoryj, Radek Dyma, Radim Babák, Roman Klígl, Roman Kouřil, Simona Halmazňová, Sofie Koenigová, Taťána Maťátková, Tomáš Lotocki, Vít Kalvoda, Vojtěch Landa.

 

P. FORMŠ
Noc Slavěnina
(Lumen Aventini, 2014)

Poeticko-romantický text s horrorovými prvky ve dvaceti zpěvech od P. Formše (vlastním jménem Petr Coufal, 1. prosince lP 1967 Praze), pražského spisovatele, grafika, uznávaného vitrážisty, vůdce Uměleckého sklenářství Jiřička – Coufal a mimo jiné zakladatel a autor textů někdejších kapel NeslyšeliZarathustru (1993) a Ginnungagap (1998), kde mimo jiných slavných person vystupovali otcové zakladatelé undergroundové formace Skrytý půvab byrokracie – Pepa Jindrák, Jakub Žid, RomanPlischke a zakladatel kapely Ruce naší Dory – pražský spisovatel, scenárista, loutkoherec, hudebník a autor koláží S. d. Ch.
Ilustroval Vladimír Havran Smýkal. Doslovy sepsali Jakub Žid a Jana Orlová.
Ultra limitovaná edice 33 signovaných kusů.