Po nevydařeném sezení na dračích vejcích získal festival Krákor konečně maskota. Je jím kose Turdus merula, vlastním jménem Pepa J., nalezenec a pangejtový tulák byl odchycen a nyní žije v residenci ve městě snů, dokud nevzlétne k oblakům a plný síly se nenavrátí do náruče divoké přírody, což lze očekávat v nejbližším období.

Jak známo kosí mláďata nejvíce odkoukávají od rodičů, kromě krmení se tomuto koseti věnuje i tým instruktorů, jenž ptáka učí létat. Lahváče pro kose můžete zasílat na známou adamovskou adresu.

 

Několik snímků z jinošského období ktáčete:

A informace obecné:

pták žijící v celé Evropě a v jižní Asii, byl introdukován i do Austrálie a na Nový Zéland. Díky své přizpůsobivosti se adaptoval na život v blízkosti člověka a úspěšně žije a hnízdí i v těsném sousedství lidských sídel. Samci jsou nepřehlédnutelní svým charakteristickým černým peřím a žlutým zobákem, upozorňují na sebe také melodickým zpěvem.

Kos černý je středně velký pták, o něco menší než hrdlička zahradní. Dospělý samec je matně černý s oranžově žlutým zobákem a žlutým kroužkem okolo očí. Samice je hnědavá s bělavějším hrdlem a nezřetelně skvrnitou hrudí, nohy jsou téměř černé, zobák má tmavý, jen částečně oranžový. Mláďata jsou podobná samici, jsou ale světlejší a mohou mít hnědě tečkovanou hruď a světlé podélné proužky na zádech. Samice ani mláďata nemají oční kroužek. Mladí, roční samci nemají ještě vybarvený zobák, který zůstává černavý.
Někdy se objevují i jedinci s větším či menším podílem bílého peří.

 

Turdus merula v lidové poesii:

nad lipami serou kosi
já ta hovna žeru
prokládám je topinkami
snad se neposeru
/Ymanuel Houslička/

 

 

Více o festivalu Krákor