NĚCO JAKO POMNÍK VLADIMÍROVI

Krákor 2014, Ostopovice u Brna. Písničkář Vladimír Smutný. Foto An Anus.
Když někdo odejde, někdo další se narodí. Kolotoč. 6. února zemřel písničkář a kamarád Vladimír Smutný. Nestihl již nahrát svůj studiový debut, termín měl domluvený na jaro ve studiu Chlív. Prý nic není náhoda. A tedy náhoda není ani to, že se dochoval unikátní záznam Laďova vystoupení z Uničovské Čtverky
. Nahrávku Víťa Raška vyčistil a dostali jsme ji k vydání. V kancelářském prostředí nálevny Na pochcanejch židlích, ano tam kde se před časem konalo i něco jako tryzna za Vladimíra, tam kde sám několikrát vstoupil, usedl i vystoupil, jsme z dochovaných materiálů dali dohromady obal ke kotouči a tento vychází na oslavě narozenin Lukinových šestatřicátin, 7. května v Paradoxu. Paradoxní.

-f-

Vladimír Smutný - Z nejhoršího jsme uvnitř, , Ears&Wind Records 2016 VLADIMÍR SMUTNÝ
Z nejhoršího jsme uvnitř

Živý záznam z uničovské Čtverky z prosince roku 2014. Sedm autorských písní a dva Janotovské covery jako bonus. V digipacku s fotografiemi od přátel Maie Němcové, Havrana, Zdeňka Vykydala, Petera Taylora. Opatřeno průvodním slovem Sťatého Lukáše. Kotouč vychází v limitované, číslované řadě 100ks, přičemž polovina bude pro potřeby nejbližších. Nikdy se nebude dodělávat. Vyvedeno v luxusním digipacku s unikátním ručně psaným pořadovým číslem. Cena je dotovaná a činí dvě piva, neboli celých padesát korun.

 

1. Ráno se mi zdálo
2. Má láska
3. Všechno jsem zkazil sám
4. Honzíček
5. Kompas ve větru
6. Nevím kdy to bylo
7. Tolik potřebovala slyšet ticho

8. Druhý břeh
9. Bitva na Tursku

 

Průvodní slovo k desce:
Zdraví mě chlapík v riflové bundě s kytarou přes rameno. Vlasy padají do úrovně brady a čerstvě oholená tvář je doplněna knírkem. „Jdu zahrát vašim pacientům pár písniček, jmenuji se Vladimír Smutný”, skromným hlasem povídá, bez nadsázky, nejskvělejší člověk, kterýho sem v životě poznal. S údivem poslouchám tóny dvanácti-strunné kytary a nakřáplý hlas vyluzující úžasnou barvu. Písně jsou strhující. Naprosto uchvácen zvu Vladimíra na své narozeniny. Kupodivu nikdy nevystupoval a nabídku přijímá. Tímto okamžikem začíná krásné, bohužel krátké přátelství. Za tři roky jsme společně objezdili pódia v ČR, na Slovensku a Polsku. Počet vypitých piv se s určitostí nikdy nedozvíme a nikdy už bohužel žádné spolu nevypijem.
V únoru nás Vladimír navždy opustil a vybral si k tomu vskutku exotickou destinaci: Maďarsko. Tato nahrávka vznikla v Uničovské Čtverce, kde opět posadil místní publikum na prdel.
Udělejte si pohodlí, desku dejte do přehrávače, zavřete oči a nechte se unášet baladami plnými citu, lásky a naděje v lepší svět. Příjemný poslech!

Sťatý Lukáš, květen 2016

Kotouč si můžete opatřit na Dřevěné cikádě kliknutím zde