NOVÁ SBÍRKA PAVLA HEROTA

Martínkovský básník a poděs Pavel Herot je znám jak ze svých vesměs podivínských autorských čtení, tak svérázných vystoupení s podzemníky Hever&Vaselina Band, či originálními performacnemi, např. když na festivalu v Polici u Jemnice běhal v létě na lyžích…
Pavlovi vychází na značce Ears&Wind Records sbírka poesie Kvílení poetických jeřabin. Kniha je ilustrována autorovými fotografiemi, tzv. Tremor photo. Sedmdesát stran v lehké lepené vazbě v kapesním formátu 12,5×15,5cm.

 

Křtíme na festivalu Napříč – Konec léta 2015 v Meziříčku u Želetavy.

 

Pár slov k autorovi:

narozen 28. 10. 1965 v Třebíči. Hodně let života prožil v Martínkově u Moravských Budějovic. Pobýval ve Vysočanech, Boru u Tachova (na vojně), v Praze, a současně bydlí v Třebíči. Vyučil se prodavačem. Absolvoval kurz herectví. Pracoval jako prodavač, skladník, dělník–technik u přenosových vozů Československé televize. V současnosti je zdravotním pečovatelem u nemocné matky.

První básně napsal v patnácti letech. Za komunistické normalizace publikoval v samizdatech. První sbírka „Evangelium zázraku“ vyšla v roce 1993 v nakladatelství Cassandra. Následovala „Hlavy v podzemí“ roku 2005. Vyšla také e-mailová korespondence s M. Šandou – „Co v čítankách nenajdete“. Řadu let publikoval v legendární, elektronické, umělecké společnosti „V-Art se sídlem v Písku“ větší či men-ší básnické soubory, mimo jiné sbírku „Majestát truc“. Tam o něm mimo jiné bylo napsáno v jedné z kritik „Jeho svébytná tvorba je svědectvím duchovního zápasu za eticky hodnotný hmotný a lidský svět… necelebritní autor, symbolizující celospolečenské, všelidské povznesení pozemské Mysli na zcela novou úroveň možností a schopností, ale také kvalitativních změn sebenazření.“ V České republice je kritikou také zařazený mezi prokleté básníky současnosti. V sou-časnosti připravuje knížku vzpomínek z jeho bouřlivého života. Jinak je zastoupený v několika básnických almanaších a literárních časopisech u nás i v zahraničí.
Dále se věnuje výtvarné, foto-gra? cké tvorbě. Vymyslel vlastní fototechniku, kterou nazval tremor photo. Je členem undergroundového seskupení Hever and Vazelina.

(text z medailonu ke knize Kvílení poetických jeřabin)

 

Ukázka sazby:

 

Ukázka z knihy:

 

Upalování čarodějů času

Krev beránčí
Hranice ze dříví
V plenách opruzený
vynálezce gilotiny
Na elektrickém křesle
trest Boží

Chléb z pšenkavy obludné
předchůdce LSD
z úst chrlí oheň
svoje představy
o smrti za živé
Hlas kozla
o polední hostině
nevinně spjatý
s pekelným žárem alibismu
a orgiemi smrtihlavových kouzel
bude tu slyšet navěky
V soudních síních tančí
madrigalisté indiánské tance
Soudce z lidu raději
kouskem sukna černého taláru
přelepuje své jméno
na petici proti
vraždě z milosti

„Dějiny nejsou bez viny
tak jako nikdo z vás“
čím dál hlasitěji
křičí na ulici
pouliční prodavač
bulvárních žurnálů
u sochy anděla
v nadživotní velikosti
od Armády spásy
„Černé vdovy míjí vás
o slepecké holi
každý máte ještě čas“
řekl mi skřet od Hieronyma Bosche
a zopakoval co řval
jako pouliční prodavač
„Před minulostí se neschováš
dějiny nejsou bez viny
tak jako nikdo z vás“

 

Rituály posmrtných tváří

Právě v tuto chvíli
o nějaký kus dále od Vydří
v Praze odhalili
přímo v neděli
pamětní desku Palachovi…
Žádné cinkání * ašek
žádný zpěv cikánek
žádná vodní děla
pár dnů od Silvestra
Žádná slova
na den svátků touhy
ve kterých ocitnuly
bychom se bezmocně
jako krvavé oběti
ničemných červů
svátečních statistik

Víno v krev proměněné
jen stěží zaplaví mé hrdlo
Z věčného policejního výslechu
i dnes slyším řev a pláč
Pláč jenž je vždy věčnou
radostí smutku
Hyenu strachy zasyčet
i dnes slyším jako nevidomou
ozvěnu ze země utrpení

A přesto nezapomínej
na žádné sebeupálení
Kdykoliv poklekni
ještě hoří nad nadějí
plamen věčnosti
i když ti možná připadá
že ozvěny z minulosti
raději mlčí
nebo mluví šeptem
a neztotožňují se
s tímto kýčovitým
světem…

 

Z první ruky knihu získáte v e-kšftě Dřevěná cikáda