AUTOŘI

3+
Ro(c)k hrající alternativní brněnské trio v tradičním obsazení, složené z muzikantů původně z rozličných koutů československa s bohatými zkušenostmi z nejrůznějších hudebních uskupení nepřekračujících hranice daného regionu. A plus? Možná přijde i kouzelník…

 

ABBÉ BRÉMOND ENSEBMLE
Soubor pro novou poesii, založil Ká roku 2003 a navázal jím na své početné lyrické a prostorové performance. Inspirace u Vítězslava Nezvala – Edison a Signál času, dramatu Samson Agonistes od Johna Miltona v Dantově Pekle a další. První album elektroakustické hudby Kocourovy sny o Coney Inslandu, improvizace knihy Tove Janssonové Bildhuggarens dotter (Dcera sochaře), písňové album Les jours, album Vlci inspirované románem Čingize Ajtmatova Popraviště. Během plodného roku 2005 vznikla čtyři další alba výhradě s hudbou od Ká: Viděl jsem Paříž – dvě delší kompozice stylizované jako zvukové záznamy prostředí pařížského přístavu, Svatební opera ve vile Turbová, Země lidí – inspirováno románem Antoina de Saint-Exupéry, a Poklidné klima – zhudebněné básně v próze Víta Obrtela…

 

BALET ČESKOSLOVENSKÉHO ROZHLASU

 

ČESNEKOVÝ HLAVY

 

ČOČKA
Historie tohoto tělesa je tak složitá, že by stačil výčet hudebníků, kteří kdy Čočkou prošli… Křepická alternativa, křehká i vtipná…

citace

…jako když se zhulí družina praotce Čecha,
vezme flétny a začne vyvolávat lesní bůžky…

(z cestovního deníku Houpacích koní)

 

Tam kdesi na východě, uprostřed nekonečných plání a vinic, tam kde čas se courá pomaleji leží osada již zovou Křepice a tam v hliněné chýšce postava hněte zem černější než saze. Už je poznávám, je to polétavec a kapsavoun – Naramští bůžkové z hlíny uplácaní – pak postava bere do ruky buben a polnici – je to ona – MATKA RODU! Hypnotizujícím rytmem a kvílením děsivějším než noc svolává svůj kmen. A tu se objevují postavy, do ruky berou podivuhodné inštrumenty, je o kmen Čočínů a přišel čas obětování…

 

DG 307
DG 307 založili v roce 1973 Pavel Zajíček a Mejla Hlavsa. Její název je odvozen od označení psychiatrické diagnózy (Přechodné situační psychické poruchy), která umožňovala mladým mužům získat modrou knížku a vyhnout se povinné vojenské službě…
To byla Dégéčka do roku 1980, kdy PZ opouští Českoslovesnko. Soubor je obnoven po jeho návratu v roce 1992, kapela průběžně prochází mnoha fázemi a obměnami, přichází nové tváře, prosazuje se computer (Tomáš Vtípil), nové postupy…
Pavel Zajíček a DG 307 za dobu své existence zanechali řadu otisků. Od roku 1982, kdy v Kanadě vyšlo LP Gift to the shadows s fragmentem Boží mlýny, vzniklo pod názvem DG307 více jak dvacítka vydaných titulů…

 

KOLBEN-KAVLÍK AND FRIENDS

 

GINNUNGAGAP
Kdo by neznal legendární Skrytý půvab byrokracie? Málo kdo však měl tu čest vidět a slyšet o jejich předchůdcích a kapele v počátcích obou souborů paralelní, tempostatickém undergroundu – pražské kapele Ginnungagap. Kapela reálně existovala v létech 1998 – 2006 a odehrála jen minimum veřejných koncertů, zanikla dřív než se dostala do širšího povědomí. V Ginnungagap působil nejprve frontman P.Formš, poté Yves Stefanivos, stálé jádro tvořili otci zakladatelé Skrytého půvabu byrokracie Žid, Jindrák, Plischke a kapelou prošlo i množství dalších figur.

 

HAVÁRNA
Parta zhulených týpků z hospody U musea – olomoucké ponorky.  Mix rock’n’rollu a elektrobody, punku a lidovky. Kravál v až divadelních aranžích.
citace

Věřím tomu, že podobných kapel je v naší zemi nespočet. Skoro bych řekl, že v každém větším městě takových šest… I pět. Jenže to je nepodstatné. Podstatné je, že jednou mi tihle maníci vstoupili do života a ať už mě cesty osudu zavedou kamkoli, zůstanou v něm napořád. Havárna, to je něco, na co se nedá zapomenout. (Sedlo/Kauflant)

 

HOKR
Kořeny kapely sahají až do počátků let sedmdesátých, v obměnách a s přestávkami hraje tato perla nezávislé hudební scény dodnes. V jedné etapě let devadesátých, v období hledání, nakrátko změnili název na Poco Loco, aby zanedlouho byl znovuzrozen Hokr – památného večera v hospodě U Bubeníčků. Hokr je underground, ale žádné pohřební marše. Vlastně art rock s undergroundovým přístupem. Hrdá alternativa tzv. alternativnímu umění.

 

HYNKOVY ZÁMKY
V polovině osmdesátých let se Hynkovy zámky zrodily nejprve jako duo a bobtnaly teprve v průběhu let. Vystupovali na VŠ kolejích v Brně, Praze, Olomouci, na undergroundových večírcích a v bytech. Následovaly roky personálních čachrů a pauz, až se kapela ustálila na sestavě z roku 2008. Duchovním otcem a zakladetelem kapely je básník René Müller, jehož je i většina textů, vedle vlastních HZ hrají rovněž zhudebněného Miroslava Václavka a Oldřicha Janoty.

 

HROZNĚ
Hrozně vznikli v roce 1982, původně jako folkové trio. První koncert odehráli 29. 10. 1982 v recitačním pořadu Mirka Kováříka v brněnském Horizontu. Účastnili se legendárních Rockfestů a již tehdy byli velmi ceněni. Hrají s různě dlouhými přetržkami a personálními obměnami dodnes. Hrozně se řadí ke špičce domácí alternativní scény.

 

IVOSH KREJZEK
Řidič autobusu, moderátor podzemních akcí, dealer pekelné sítě, prostě básníř fekálů a trolejů. Napsal a samonákladem vydal desítky brožurek a knížeček svých přisprostlých veršů.

 

JÁ JSEM POZNAL…
V Brně počátkem let osmdesátých vznikla kapela Záviš Band a tu můžeme považovat za dávné počátky bandu Já jsem poznal… Zpočátku kopírovali své undergroundové ikony, později přešli na vlastní tvorbu a začala éra zhudebňování poesie básníků Milana Ohniska a Pavla Homéra Ambrože. Homér, neodmyslitelná figura brněnského undergroundu, zakladatel Lambrechtova Psychometru a Idiot Crusoe s Já jsem poznal… vystupoval až do svého skonu v roce 2011.

 

JAKUB URBANEC

 

JAN LAMRAM
Charlie Soukup je androš s kytarou, Záviš porno, Jan básník. Náladový melancholik. Rozervanec…
První kapela kde Jan Lamram působil, byli kysané zelí, neboli rakovničtí Sauerkraut, následnovala léta sólových vystoupení a desky Zaříkávání a Moře poslední noci, které jsou doplněny o četné aranže a s mnoha hosty. Později Jan Lamram zakládá novou kapelu Ples v Opeře a věnuje se současně sólovému hraní i hraní s kapelou aby se jako raper nakonec našel v duu Massive Mustache.

 

JAROSLAV ERIK FRIČ
Básník, vydavatel (založil nakladatelství Votobia, Vetus Via), organizátor festivalů, beneficí, večerů Potulné akademie, zakladatel obecně prospěšné společnosti Christiania, a sdružení Proximus. V dobách totalitních číšník, vydavatel samizdatů. Pouliční hráč, hudebník v kapely Dirty Old Town Band… Redaktor novin Provodov a Uši a Vítr, revue Box, zakladatel festivalu Potulný dělník a duchovní otec stejnojmenného časopisu.

 

JOSEF KLÍČ
Držitel řady prestižních domácích i mezinárodních ocenění. Vysoce ceněný sólista i vyhledávaný interpret současných skladatelů. Vedle úspěchů na poli klasické hudby spoluučinkuje i s řadou těles domácího podzemí…
Absolvent pardubické konzervatoře a brněnské JAMU, oboru hra na violoncello. Působil na japonské Toho Gauken Academy v Toyamě, laureát mnoha interpretačních soutěží. Jako sólista vystoupil v doprovodu našich i zahraničních významných pianistů. Je vyhledávaným interpretem současných skladatelů, člen Moravského kvarteta, koncertním mistrem opery Janáčkova divadla v Brně a zároveň působí jako pedagog na hudební fakultě brněnské JAMU.
Přes výrazné úspěchy na poli „vážné” hudby je Josef Klíč tvůrcem vlastních skladeb, které nezapřou ani autorovy četné zkušenosti s širokým proudem undergroundové a alternativné hudby. Jmenovitě spolupracoval například s Mejlou Hlavsou, Timem Bradym, Pavlem Fajtem, J. E. Fričem, P. Zajíčkem, J. J. Neduhou a Extempore, Ještě jsme se nedohodli, Psími vojáky, Dama Dama, Dášou Vokatou, Špinavým nádobím atd…

 

KRISTIÁN ČURA

 

KVĚTOSLAV DOLEJŠÍ
Hudební experimentátor, znamenitý skladatel a textař, lo-fi bůh ze Sklaska na Mladoboleslavsku. Ikona experimentální tvorby.
Slávek nahrává své skladby na čtyřstopý magnetofon ve svém Lexaurin studiu Skalsko. S kytarou se seznámil na vojně. Poté nahrával svá dema na obyčejné kazety. Nyní vystupuje sólo se svým instrumentálním programem na pomezí industrialu, případně s koncertními formacemi Concord Crash a Ben Turpin s písničkami ze svého lo-fi 2CD DK0101, obsahující souhrnou tvorbu z projektů Zapalte koně a Kill Your Child.

 

LAMBRECHTŮV PSYCHOMETR
Brno počátkem osmdesátých let XX. století. Kapela kolem básníka, performera a exhibicionisty Pavla Homéra Ambrože. Později angažmá v kapelách Idiot Crusoe a Já jsem poznal.
Exkluzivní hudební skupina, z fasciklu brněnských bájí a pověstí vytržená kapitola, divoká komuna, položka z policejního protokolu, výtržníci, chuligáni, banda, pakáž, umělci, brut komuna, mimoni, vnitřní nepřítel (a veřejný jakbysmet), inferno, delirium, zřícenina určená k asanaci od té doby, co je vystavena, konec světa, krátký proces a kdoví co ještě, kalamita, katastrofa, monzunové deště – zkrátka klubko hadí… vždy byli a budou… jako ti, kterým to vadí…

 

LUKÁŠ TREJBAL

 

LUCIE RUŠKOVÁ
Básnířka působící dnes v Praze, dříve žijící v Brně, Olomouci, Amsterodamu. Sekretářka pána Boha, akční umělkyně…
citace

Slova Lucie Ruškové jsou silná jako slova Bible, jako slova, která „mají moc“, jako slova jejího knihomola, který odložil všechny knihy, v nichž dřímaly jen polopravdy. Její texty jsou podstatné, kruté, syrové, nesmiřitelně přímé, a přitom krásné. Její ruka je rukou sochaře, který bez milosti osekává všechno banální a zbytečné, dokud nezbude jen holá, tušená pravda… (Laďa Heryán)

 

MEMORIAL
Dnes zaniklé trio z českomoravského pomezí. Zpívající basista Milan Holeček, bubeník Radek Novák a kytarista Petr Havel. Kapela vznikla roku 2002. V původní sestavě působila ještě zpěvačka a klávesistka Pavla Konvalinková…
Pro tvůrčí proces je zásadní snaha neopakovat příliš to co už víme, ale snažit se dozvědět něco nového bez ohledu na to, zda to již ví nebo neví někdo jiný. Takže výsledky jsou všelijaké: někdy nemají daleko k plastikům, jindy k brněnské scéně, metalu, jazzu , folku… Podobně je tomu i v textech: ty jsou někdy sociální, jindy lyrické, jindy mystické a někdy i německé.

 

METALURG
Brněnská, přesněji řečeno chrlická lo-fi violence parta.  Zvukoví inženýři chrlí skladby od rocku, alternativy či art-rocku až k metalurgickým postupům a zpracování kovu. V bohatém repertoáru nechybí vedle vlastních, texty brněnského undergroundového básníka Pavla Homéra Ambrože a dalších klasiků domácího poszemí.

 

MIRA KUBÍN
Folkař, bluesman, rocker. Snad od všeho trochu. Věčný zápas mezi styly dělá z Mirovy tvorby dost originální, alternativní, spodní proud…
Mira Kubín se vrací k počátkům, důvodům, samozřejmě bluesového původu, k příběhům, které jsou vždycky nové, vždycky pravé a původní, protože nežijeme cizí příběhy, i kdybychom se roky nevzdálili od blikajících vábniček televizorů, je to naše výpověď, náš život… Vystřídal několik zaměstnání od velkoobchodu se zdravotnickým materiálem po výrobu držáků na foukací harmoniku. Své písně-příběhy bere ze života, svého, ale i cizího pokud témata oslovují obecnějším smyslem…

 

MIROSLAV VÁCLAVEK
Básník a spisovatel ze Šumperka. Jeho texty byly zhudebněny jeho starším bratrem Vladimírem, kapelami Bluesberg, Hynkovy Zámky, či Tiché lodi. Vedle poesie píše svůj blog, vydal válečný román a knihu prózy. Publikuje v novinách uši a Vítr, literárním časopisu Divoké víno a v almanachu Um pakultury.

 

MONGOLOVY MĚSTSKÉ SADY
Vlastní revival psychedelic band. Někdy v roce 1992 se hlavní dva protagonisté s vypůjčeným bubeníkem na jedné soukromé párty nasomrovali na pódium jakési tancovačkové kapely, že budou dělat umění. Jednorázový „projekt“ pod názvem Transplantáty od pantáty spřetrhal několik kabelů, rozdupal kytaristovy krabičky a produkoval cca 15 minut démonické zvuky i vizuální show aniž by v přítomných zanechal hlubšího dojmu. Zastesknouce si po slávě, zakládají rok poté tito dva renesanční velikáni Mongolovy městské sady.

 

NARAJAMA
Alternativní zjevení let devadesátých. Prvky rocku, alternativy, moravského folklóru, jazzu…
Narajama vznikla v roce 1991 v Kyjově, první album Webs natočili r. 1993, následovalo Vytancuj Chmury (r. 1996) a V tom víně je nalháno (r. 1997). Teprve v roce 2012 vychází trezorová nahrávka 3´mej [třímej], která utajena veřejnosti čekala na své vydání dlouhých dvanáct let.
Kapela která přežila svůj vlastní revival!

 

NICMOC MVINTET
Dekadence, kravál, kakofonie a ozvuky let šedesátých. V textech najdeme vedle vlastních, brněnské undergroundové básníky Pavla Homéra Ambrože a Angela Morfea. Hudebníci jsou složeni s odrůstajících a dorůstajících mániček. Pestrá směs instrumentalistů kolem výtvarníka a muzikanta Vladimíra Havrana Smýkala.

 

OLD MINKA BAND
Českolipská alternativní kapela kolem hudebníka a textaře Oldy Minky jehož tvorba je i jádrem kapely. Vedle vlastních textů zhudebnili i jiné, třeba v písni Rozsekám ti kalhotky jsou slova Jáchyma Topola. Hudba tesklivá i veselá, kapela která by vašem hledáčku, uchu a hlavně duši neměla uniknout.

 

OLIVEROVA DÁLKA

 

NEDĚLNÍ LIDÉ
Z trosek výmyslů vstávají Nedělní Lidé: čelisti pastí. Lapen (kvílí), Ola láme. Mezi končetinami (tlučou) špačci. Opilci na hřišti vesele hýkají. V hlavě (hukot) a tříšť. Podivný (tepe) vlastním životem. (Vřískot) mezi větvemi. Panáček s hůlkou se roztočí. Zve k neveselé veselici.
Nedělní lidé – Česko-moravsko-uherský kolotoč. První vystoupení Nedělních lidí proběhlo 4. prosince 2004 v Hospůdce Nad Viktorkou na pražském Žižkově. Řada vystoupení samostatných či v rámci festivalů (Krákor, Rozmarný léto, Malá Alternativa ). Mezinárodní turné k albu Hnětetěto. V původní sestavě jsou Nedělní lidé rovněž zastoupeni na sampleru Czech underground vol. 3.

 

PETR ČERMÁČEK

 

P. FORMŠ
Pražský spisovatel, grafik, fotograf, herec uznávaný vitrážista a restaurátor vitráží. Působil v kapelách Ginnungagap a Neslyšeli Zarathustru Orkestra, kde vedle deklamace přispíval i vlastními soubory textů. Hrál ústřední roli ve filmu Jakuba Žida Labyrint snů.

 

PAVEL HEROT
Třebíčský rodák, básník, herec, dělík, performer, fotograf a srandista. První básně napsal v patnácti letech. Za komunistické normalizace publikoval v samizdatech. První sbírka „Evangelium zázraku“ vyšla v roce 1993. Následovala „Hlavy v podzemí“ roku 2005. Vyšla také e-mailová korespondence s M. Šandou – „Co v čítankách nenajdete“. Řadu let publikoval v legendární, elektronické, umělecké společnosti „V-Art se sídlem v Písku“ větší či menší básnické soubory, mimo jiné sbírku „Majestát truc“. Je členem undergroundového seskupení Hever and Vaselina Band.

 

RADIM BABÁK

 

RENÁTA JUDITA KOMENDOVÁ

 

SAN FRANCICKO

 

SOUNDS OF OCCUPATION

 

STARÁ DOBRÁ RUČNÍ PRÁCE
citace

Bomba pop music! Namísto těžkopádného zvuku bučících saxofonů a pohřebního bubnu, jak bývá neblahým androušským zvykem, se z prken pódií jež znamenají jen samé průsery, hrnul svérázný hybrid šaškovského hard rocku, rock´n´rollu, popu, stojící pevně na zemi a zespodu jakoby podmázlý punkovým mýdlem. Folk, regé, bláznivá samba i parodie dechovkářského křupanství, to vše k tomu také patřilo… Expresivní projev dvou frontmanů, doplněný nejrůznějšími rekvizitami, poskytoval dokonalou podívanou. Nápady, vtip a um vytvářely kus dobré zábavy, takové, kterou nám ministr kultury ČSR ani Ein Kessel Buntes poskytnout nemohli.
/Oslí uši 1989/

citace

Písničky – to je základní znak hudby Staré dobré v časech rozbujelého, víceméně nápaditého českého rockového ´konstruktérství´. Logickým důsledkem ´písničkářství´ je potom i lidovost tvorby Staré dobré. Dá se zpívat s sebou na koncertě, v hospodě, v práci i u táboráku. Lidovost písniček SDRP vystihuje i orientace skupiny na ´hyper pop´. Ne lidovost televizní, rozhlasová, či ´týmová´, ale lidovost Jima Čerta, Hrabala, lidovost hospod se všemi těmi kecy, žvásty, klípky, v jádru ukrývajícími vždy to pravé ořechové – vlastní myšlení, názor v opozici k ohlupující vůkolní mase tzv. reality.
/Mašurkovské podzemné 1989/

 

ŠÁREK BAND
Zvuky nástrojů místo slov. Dlouhá cesta, tesklivá, divoká, rozverná i tajemná…
Kapela hrající v obsazení: Stanislava Adámková – alt sax, Marek Čmelík – tenor sax, Vítězslav Holata – baryton sax, příčná flétna, Jan Špaček – violoncello. Na rozsáhlém repertoáru především skladby Ondřeje Šárka, dále pak Ondřeje Kyase a Josefa Maška. Hudba od jemné komorní přes experimenty a koncepty až k třeskutému bigbítu či potemnělému undergroundu. Čtyři členové hrají buď společně jako kvarteto, nebo kombinují různé menší sestavy.

 

ŠPINAVÉ SPODNÍ PRÁDLO

 

TOMÁŠ LOTOCKI

 

TONDA ČERVEN

 

TICHÉ LODI
Intimější poloha kapely Hynkovy zámky. René a Cipísek s novými skladbami z pera Reného Müllera a Miroslava Václavka. Kytara a zpěv …a housle.

citace

Příběh ticha, který kdysi dovezly lodi. Z neznámých krajin, odkud tiše připluly do hlučných přístavů, aby v docích našly klid. I když vše je pomíjivé se zjištěním, že po každé vlně s jistotou přijde vlna další

 

TOHOROBŮV LIPET GRUND
Alternativa, experimentální hudba, minimalismus.
Tohorobův Lipet Grund vznikl během roku 2004 kolem Jana F. (rovněž Nedělní lidé), původně jako jednorázový projekt, s úkolem doprovodit zvukem text Sterongraf z roku 2002. Ke spolupráci se sešli Jan P., Tomáš G. a Robert L. a vzešlo z ní dvacetiminutové pásmo, uvedené pod názvem Sterongraf poprvé v rámci pořadu Jakuba Zahradníka Ubrousek básníků v Poetické kavárně Obratník. TLG se schází ještě na podzim téhož roku, osvěžit paměť a připravit reprízu Sterongrafu, tentokrát v rámci pořadu Krabicový víno v klubu Klamovka. Repertoár je doplněn o dva kratší texty a padají první zmínky o trvalejší spolupráci. Na leden vystoupení na oslavě třetích narozenin Obratníku je již připraveno nové pásmo textů pod názvem Větrolamy. V únoru se k TLG přidává jako stálý host Štěpán M., s nímž je připraven i blok textů Philippe Soupaulta. V této sestavě byly nakonec odehrány celkem tři koncerty, poslední v květnu 2005. následuje další pauza a TLG se schází až v prosinci, v zúžené sestavě – Jan P. odchází za povinnostmi rodinnými, Štěpána M. tíží povinnosti pracovní. Část původního repertoáru je přepracována pro dva nástroje a zároveň vzniká repertoár nový.

 

TOMÁŠ VTÍPIL
Výrobce hluku, skladatel, producent, improvizátor, houslista, zpěvák, autor textů a performancí. Člen řady uskupení a projektů…
Jako student v Brně založil kapelu Čvachtavý lachtan, byl u zrodu [che] (kde průběžně působí dodnes), spolupracoval s německým raperem Baxem Bilitzou aka Niemand na projektu Neuland, často po boku Pavla Zajíčka vystupuje s legendárními DG307. Hostuje s křepickou Čočkou, Miru Kubína improvizovaně doprovodil na housle a vzniklo cd Live Brno 2006. Věnuje se experimentální a elektrické hudbě.

 

TVAR BEZ FORMY

 

TYRŠOVA SPOLEČNOST
Kapela vnikla původně jako Poslední valčík a poté Tyršova společnost necvičících těsně před listopadem 1989 a ve svých počátcích byla synonymem brněnského undergroundu, když počátkem devadesátých let obrážela společně s Idiot Crusoe okolní štace. Již tehdy mezi svými souputníky vyčnívala díky skočnější poloze, kterou brousí a piluje dodnes. Srovnávána např. s Hudbou Praha, přezdívána Hudba Brno.

 

VOJTĚCH LANDA

 

VLADIMÍR SMUTNÝ

 

ZÁVIŠ
Znojemský rodák i patriot, ale dlouho už cestovatel, který s kytarou přes rameno křižuje země české i blízkou cizinu.
Muzicíroval od dětských let, vystřídal mnoho zaměstnání, s koncem devadesátých let se začal koncertování věnovat naplno. Bývá občas vytrženě charakterizován podle neakademického slovníku svých textů, ale ten u něj není samoúčelnou snahou o humor či strojené drsňáctví, nýbrž tvůrčím prostředkem, s nímž umí zacházet a pod jehož tenkou slupkou nacházíme cit a obsah. Sám se občas označuje za lidového umělce, ale nacházíme ho kdesi na opačném pólu než duševní slepotou živený lidový bulvár — ba tam, kde moudrost a kulturní rozhled je podmínkou sine qua non.

 

ŽEN
Mihnul se v počátcích Vítrholce, léta hrával v duu V obležení žen, až skoro v padesáti duet rozpustil a začal hrát jako oneman Žen. Velmi křehké, jemné skladby. Krabičky s efekty a přednatočené smyčky projev zhutňují a umocňují. V některých polohách hudba Žen může evokovat elektrifikovaného Třešňáka, jindy se projevuje až mantricky. Chytré, hravé, zpěvné. Kurevsky pozitivní.

 

5 KILO UBRUSU