…po půlnoci z devatenáctého na dvacátého dubna jsem naložen do mongolské dodávky v nekuřácké Bratislavě a dovezen do bezpečí moravské metropole, kde nocuji na kulturní tepně mezi putykou Mandragora a klubem Boro, spím v Kuní díře na ulici Křenová. Snídám nalezenou plechovku Pepsi Coly, jen několik měsíců prošlou – nějaký dobrý člověk ji nechal před vchodem – díky.
Přesouvám se k otci zakladateli kapely NicMoc Kvintet, domů k Havranovi, odkud vyrážíme dvěma osobními automobily směr Zvolen, jelikož toho času nejsem občanem, je to v tomto období můj třetí ilegální přechod hranic se Slevenským štátem. Bez celních kontrol to však není žádné velké dobrodružství, žádné šimrání v podbříšku jako za mlada když jsme na pltích po Moravě do Slovenského štátu pašovali žlutou limonádu. Automobil je kuřácký, cesta rozmanitá, plná ekologie a trampských písní. Hurá do Asie. read more »