KREYZYHO REFERÁT Z HOMÉR’S MEMORIAL 2014

V pátek 10. ledna 2014 proběhl první den třetího ročníku Homer’s memorial, festivalu zasvěceného památce básníka Pavla Ambrože zvaného Homér, který na podzim roku 2011 opustil naše řady. Pavel Ambrož byl jednou z výrazných osobností brněnského undergroundu a za svůj nepříliš dlouhý život dokázal vytvořit spoustu skvělé poezie i dodnes hraných písňových textů o věcech, které na světě miloval, zejména o chlastu a kočkách, tedy těch čtyřnohých.

Program večera začal projekcí DVD Deset let Ears & Wind records. Tento v černobílém provedený sestřih toho nejlepšího z předloňské oslavy 10 let Fidova nakladatelství vyšel jako součást stejnojmenné fotoknihy s fotografiemi císaře I. brněnského FotoPoetického clubu Emíra & Chaliho.

Téměř ihned po produkci, jen co démonický Marek Sobola odstartoval večer nabitý poezií a skvělou podzemní hudbou vtrhli na pódium v Brně, již zdomácnělé Mongolovy městské sady. Boro praskalo ve švech a atmosféra byla více než hustá. Týden a něco po novém roce se na Homérś memoriál vypravila slušná dávka platících diváků.


Místní Metalurg nám udělil školení z metalurgie v úžasném kovovém rytmu, do doby než pódium opanovalo Ylo. Alternativní africký slon předvedl další své bezchybné vystoupení. Po Ylu přišel čas na křest CD s Homérovými básněmi, které je přílohou nového čísla novin Uši a vítr. Křtu se chopil Homérův editor básník česnekových veršů Luboš Vlach za asistence Erika Tótha a mne. Pivo z Lubošovy sklenice zvlhčilo igelitový obal CD a to hned poté letělo mezi obecenstvo k šťastnému majiteli.

Marek Sobola uvedl Fkletzi a Boro bylo stále plnější,jak v roztančeném sále,tak i okolo výčepu . Předposledním kapelou se stala Tyršova společnost Hanse Kratochvíla, která se objevila opět s malou změnou v osazenstvu v nasazení, které by jí jiné kapely mohli závidět. O závěr večera se postarala trojice Já jsem poznal… se kterou dříve vystupoval i sám velký Homér. Boro stále praskalo ve švech a když kluci zhruba ve dvě hodiny ráno dohráli, nezbývalo než se rozloučit, těšit se a vyčkat druhé části festivalu.

Ivoš K.

 

Poznámka:
Druhý den Ivoš odjel šířit slávu slova a písma do Nymburka (viz níže) a autorův referát ze soboty tedy chybí.

Fotografie z Homér’s Memorial 10. -11. ledna 2014
Vystoupili: Mongolovy městské sady, Metalurg, Fkletzi, Ylo-africký slon, Tyršova společnost, Já jsem poznal, Čočka, Špinavé spodní prádlo, Česnekový hlavy, Postižená oblast, Havárna, The Mask, Kontroll, Kapela Sobola II. Taťjana Maťátková, Bořek Mezník, Martin Sedlák a Jaroslav Stančík. Projekce DVD Deset let Ears&Wind Records

 

V sobotu 11.01. 2014 se v nymburském klubu Kavárna U Strejčka konalo každoroční poeticko –hudební Kýchání do sazí polabských básníků. Pro polabské básníky tradiční, pro mne a třebíčský psychedelický samorevival Mongolovy městské sady první.
V úvodní části večera,té poetické vystoupili před diváky naprosto zaplněným sálem se svou poezií zkušení místní bardi Ondřej Urbanec,Pavel Zdražil,Lukáš Trejbal (náš hostitel) a Mirek Jilemnický,který procítěně přečetl svoji hrobařskou povídku.
Za hostujíci básníky se představila Lucie Poláková z Hradce Králové v podstatě též alespoň napůl polabská básnířka z jejíchž veršů mi v hlavě utkvělo to, že v krajkové podprsence nakládá utopence. Další hostující básník, frontman Mongolových městských sadů Martin Jelínek z Třebíče přednesl tesklivou industriálně laděnou baladu o havárii v Dukovanské jaderné elektrárně a posledním hostem večera jsem byl já se svou, jak v nymburském deníku napsali naturalistickou erotickou poezií se kterou jsem se mírně „odlišil“ od ostatních vystupujících. Zkrátka jsem do toho
v sobotu v Nymburce napoprvé pěkně kejchl.
Potlesk diváků u všech vystupujících básníků byl téměř ohlušující, nálada přímo skvělá a to božské ticho při recitaci.
Člověk by slyšel i spadnout špendlík na zem.
Po krátké pauze mezi poetickou částí a částí hudební vystoupila místní kapela Labutě a Krysy. Její jediný člen Richard Hanus na téměř hodinu všechny upoutal svojí tvorbou a dokázal tak,že někdy není třeba velkých kapel nebo rozsáhlých orchestrů,protože i jeden mariachi dokáže udělat dobrou muziku.
Jen co amsámbl Labutě a Krysy dohrál, následoval zlatý hřeb programu, třebíčské Mongolovy městské sady. Jejich první vystoupení v Nymburce a hned takový úspěch. Nebylo hosta akce, který by neobdivoval MamkuBoží. Ten, ač den předtím přišel o jeden ze svých stěžejních nástrojů štěrchal, co to šlo. Mongolové zahráli všechny své hity včetně těch z nové desky Rouno pelichá vydané nakladatelstvím Ears & Wind records do posledního kusu beznadějně rozebrané.
Co napsat na závěr než, aby takových povedených poeticko-hudebních setkání jako bylo letošní Kýchání do sazí bylo co nejvíc…….

Ivoš K.